Listopad 2007

Harry and James Potter: The Living Years

25. listopadu 2007 v 13:44 | Nika |  HP videjka
Takže další videjko...

2.PRVNÍ ŠKOLNÍ DEN

24. listopadu 2007 v 22:48 | Nika |  Pěkně popořádku aneb jak to všechno začalo a skončilo - N&N
Tady je 2. kapča, tu sem psala já tak mi tu taky nechte komentáře jak se vám líbí,..

1. PŘÍJEZD

24. listopadu 2007 v 21:01 | Nikky |  Pěkně popořádku aneb jak to všechno začalo a skončilo - N&N
1. kapitolka k nový kapitolovce, psala jí Nikky tak snad se bude líbit tak jako mě...

Za všechno může olověnka!

24. listopadu 2007 v 11:48 | Nika |  jednorázovky
Tak tohle je moje první jednorázovka.. je to otm jak se dali Lily a James dohromady. tak nechte komenty.. :o*

My Immortal; Snape remembers; a Snape/Lily tribute

22. listopadu 2007 v 20:25 | Nika |  Maraudeuří videjka
Já bejt snape tak si to du hodit.. :'o(

Harry and Ginny: Forever Love

22. listopadu 2007 v 20:17 | Nika |  HP videjka
No prostě Harry a Ginny :o*

i need you to love me harry/ginny

22. listopadu 2007 v 20:14 | Nika |  HP videjka
Taky celkem pěkný... :o)

Harry Potter and the Gift of the Superi

22. listopadu 2007 v 20:12 | Nika |  HP videjka
Tak u tohohle sem si celkem slušně pobrečela.. :'o(

I will learn to love again - 4

22. listopadu 2007 v 20:00 | Nika |  HP videjka
pěkný.. moc.. :o)

Neville & Ginny - You're Beautiful

22. listopadu 2007 v 19:52 | Nika |  HP videjka
Taky pěkný.. :o)

Harry, Ginny, Tom- Angels

22. listopadu 2007 v 19:50 | Nika |  HP videjka
Mocky nice.. ta písnička.. :o*

A New Feeling - Harry & Ginny Trailer.

22. listopadu 2007 v 19:35 | Nika |  HP videjka
Videjko.. nice nice..

Řetěz od Moreen

21. listopadu 2007 v 20:37 | Nika |  řetězce
Moc blogů neznám, takže kdo si to přečtete, tak si to dyžtak hoďte na blog a nechte mi tu koment.. .. .:oD

12. Vánoce (u Lily)

15. listopadu 2007 v 21:52 Boj o Smaragdy
takže, tahle kapč je už o Vánocích, ale o tom jak probíhaly u Lily , vdalší kapče se podíváme na to, jak to probíhalo u Jamese.... takže PIŠTE KOMENTY nebo nic nebude... Nika

11. Předvánoční přípravy

15. listopadu 2007 v 20:39 | Nika |  Boj o Smaragdy
Tak a jsem tu s další kapitolkou, trvalo to trochu dýl, ale je tu a já prosím o komentáře.. děkuji Nika

New kapitolovka

12. listopadu 2007 v 21:46 About this blog (důležité)!
Chtěla bych napsat novou kapitolovku z dob Pobertů a hledám "spoluautory", prostě každej napíše jednu kapitolk.. doufám že mě chápete.. takže kdo bude chtít psát se mnou nějakou new kapitolovku tak se mi ozvěta na mail verca.dvorakova@seznam.cz., icq:482-242-762 (to je vám samozdřejmě k dispozici kdykoli), na tel. číslo: 728 468 245 nebo mi to tu jen písněte do komentářů... budu se těšit.. papa vaše Nika

10. Pomsta už se rýsuje

12. listopadu 2007 v 21:42 Boj o Smaragdy
no co dodat.. prostě už budou Vánoce a je načase obstarat Jamesovy dáreček... Pište komentíčky.. <3 Nika

9. Jamesova zrada

12. listopadu 2007 v 21:40 | Nika |  Boj o Smaragdy
Blížily se Vánoce a od té doby co se Lily vrátila z oštřovny se nic převratného nestalo. Lily pořád chodila s Jamesem, bavila se se Siriusem, Remusem a holkama a pořád trpěla Petera.
"Hele o víkendu se jde do Prasinek, takže můžeme nakoupit dárky." Řekla Jasmin, když jednou v pondělí seděli všichni ve společence.
"Jo to je super." Zvedla Lily oči od knihy
"Už mě nebaví bejt furt zalezlá vevnitř."
"A kdo tě k tomu nutí?" Zachechtal se Sirius.
"My jsme ti nikdo neříkali, že máš sedět každej den zavřená v hradě a učit se tyhle zbytečný pitomosti." Dodal ještě. Vzápětí toho ale litoval, protože se Lily pustila do sáhodlouhého monologu o důležitosti zkoušek OVCE a o tom, že Remus je jedinej zodpovědnej atd. Všichni tak byli vděční Jamesovi, když ji umlčel polibkem.
"Ale Lily má pravdu" ozval se Remus
"OVCE jsou opravdu velmi důležité a mě se moc nelíbí, jak to všichni podceňujete…."
"Hele Reme" skočil mi do řeči Sirius
"Jestli chceš aby ti James dal taky pusu tak to řekni rovnou a nenuď nás tu těma kecama o zkouškách." Lily i Remus se na něj ošklivě podívali a oba se zase začetli do svých knih.
Než se nadáli byl tu víkend a s ním očekávaný výlet do Prasinek. Lily čekala na Jamese u brány a on pořád nikde. Kamarády poslala napřed a teď tu stála jak tvrdý Y opřená o zeď. To si ten James snad dělá srandu. Už má půl hodiny spoždění.
"Ahoj Lily," ozvalo se vedle ní a nebyl to nikdo jiný než samotný Severus Snape osobně.
"Nech mě bejt." Řekla potichu Lily a ani se na něj nepodívala.
"Jak myslíš, ale mám ti vyřídit ať na Pottera nečekáš." Řekl jen a vydal se do Prasinek.
"Počkej." Zavolala na něj Lily a on se s úsměvem otočil. Přesně tohle chtěl.
"Jak to myslíš, že na něj nemám čekat?" zeptala se opatrně.
"No.. řekěme, že je poměrně zaneprázdněn." Uchechtl se
"Kdo říkal?" podezíravě si ho měřila
"Sám velký James Potter." A při těch slovech se začal smát. Lily na něj jenom nechápavě koukala.
"No jestli mi nevěříš, tak naposledy jsem ho viděl v učebně formulí, když jsem se vracel pro učebnici."
"Stejně kecáš." Řekla jen a zase se opřela o zeď.
"Jak myslíš." Pokrčil rameny
"Příjemnej den přeju." Uchechtl se a tentokrát už opravdu odešel.
Jen co zmizel za rohlem lem jeho hábitu, vydala se Lily k učebně formulí a psychicky se připravovala na to co tam uvidí. Pořád doufala, že nic, ale přeci jen v ní hlodal červíček pochybností. Když se přiblížila k učebně, slyšela jak z ní vycházejí zvuky. Bylo jí proti srsti se tam dívat, ale co když je to opravdu James? To snad ne.. ale co když… Nakonec se k její velké nechuti přiměla nakouknout dovnitř a v tu chvíli si připadala jakoby dostala po hlavě pánvičkou. Byl to James.. a nebyl s nikým jiným, než s bradavickou sex bombou Ashley Rollsovou. Lily tam stála asi pět minut aby se ujistila, že se jí to jenom nezdá, ti dva však byli natolik zaneprázdnění tím co právě provozovali, že si jí ani nevšimli.
Když se konečně vzpamatovala z toho šoku, vycouvala z místnosti a práskla za sebou dveřmi. Nechtěla brečet, protože věděla, že kdyby začala tak už nedokáže přestat. Ne! Nepůjde do pokoje a nezačne brečet jako malá holka, musí jít přece nakoupit dárky. Jamesovi nic kupovat nebude, takže to má o vymýšlení jednoho dárku míň. V tom jí ale napadl ďábelský nápad. Utíkala do ložnice, vytáhla z kufru kouzelnický fotoaparát, který si koupila asi ve třetím ročníku na příčné a rozeběhla se zpět do učebny. Jenom doufala, že tam ti dva ještě budou…. A doufala dobře - byli zrovna v nejlepším. Lily v sobě potlačila veškerou blest, kterou jí to způsobovalo a stiskla spoušť. Výhodou tohohle modelu bylo to, že focení nedoprovázel žásný zvuk ani blesk, tudíž to udělala všechno opravdu nepozorovaně. Vrátila se do ložnice a pečlivě ho schovala. Pak se vydala do Prasinek a úsměvem na rtech. Cítila ale, že ten úsměv tam nemá co dělt… byl tak falešný.. tak hrozně falešný. Snažila se na to co viděla nemyslet, ale pořád se jí to vracelo na mysl.. a tak se do Prasinek přímo rozeběhla a vzpomínku nechala za sebou.
V Prasinkách nakoupila co potřebovala, nezašla ani ke Třem košťatům a vydala se zase zpátky. V ložnici sebou flákla na postel a vytáhla tašku sladkostí z medového ráje. Stačilo by to pro celou armádu, ale ona to vysypala na postel a začala to do sebe cpát.. čokoláda je přeci dobrá nas nervy.. . Když měla snědených asi 15 maxičokolád, 5 krabiček bertíkobvých lentilek 1000krát jinak, asi 25 čokoládových žabek a pouštěla se do další maxičokolády, slyšela kroky a po chvilce se rozlítly dveře a v nich stály holky.
"Ješiši Lily, kde si probůh byla? A-" Rose strnula, protože si všimla poházených papírků a Lilyina uplakaného obličeje. Lily si sice slíbila, že nebude brečet, ale prostě to nešlo. Jak tam tak seděla tak jí slzy začaly samovolně stékat po tvářích a nedaly se zastavit. Upřímně řečeno - Lily se o to ani nesnažila.
"Lily?" přisedla si k ní opatrně Jasmin a Rose udělala totéž.
"Copak se stalo?" začala pomalu
"Já..já..já…" začala ale nedokončila to, protože začala neovladatelně vzlykat.Samotná vzpomínka byla bolestivá a představa, že by to měla říci nahlas - to jí připadalo nemožné, i když věděla, že se jí uleví. Holky jí utěšovaly a házely na sebe zmatené pohlydy. Očividně ani jedna nevěděla co si má o téhle sytuaci myslet. Lily se posadila, zhlubokla se nadechla a urafla si pořádný kus čokolády.
"Chcete taky?" zeptala se zmatených kamarádek a ty jen zakroutily hlavami.
"To jsi všechno snědla?" Zeptala se nevěřícně Rose a koukala na poházené papírky.
"Jo." Řekla jen a znovu si kousla.
"Říká se přeci, že čokoláda uklidňuje." Dodala
"Co se vůbec stalo?" zeptala se nesměle Jasmin
Lily se zhluboka nadechla a všechno ze sebe vyklopila.
"To je hajzl." Zašeptala zděšeně Jasmin
"Du na záchod. Je mi z něj špatně, ale to možná bude tím, že jsme se na večeři přežrala." řekla Rose a zavřekla za sebou dveře na záchod. Když Lily slyšela zvuk zvratků dopadajících do mísy, zvednul se jí žaludek také takže jí nezbívalo nic jiného než v tomto.. ehm.. řekněme zajímavém stavu… běžet dolů do společenky do společné koupelny. Cestou tam si nikoho nešímala, protože měla co dělat s tím, aby jí to nezačalo vytékat z rukou (FŮŮŮŮJ), ale když se vracela, všimla si, že se na ni zvědavě upíraly všechny pohledy a mezi nimi také ten Jamesův. Nevšímala si ho a vyšlapala zpět do ložnice, kde se tomu všechny zasmály.
<Je skvělé mít kamarádky> pomyslela si ještě než zavřela oči a usla bezesným spánkem.

8. Ošetřovna

12. listopadu 2007 v 21:39 | Nika |  Boj o Smaragdy
"Doufám, že už se brzy probudí." Řekl příjemný a ustaraný hlas, který by Lily poznala snad všude. Byla moc ráda, že ho slyší. Znamenalo to, že James je tady, kousek od ní.
"Nevím, měla by, ale říkám vám, že měla obrovské štěstí, že to přežila. Kdyby jste tam nepřišli, nevím, nevím jak by to dopadlo." Odpověděl hlas ošetřovatelky.
"Jestli chcete tak tu u ní počkejte, já si zajdu na oběd." Řekla ještě a odešla.
"Sakra." Řekl James, posadil se vedle ní a vzal ji za ruku. Lily pořád dělala, že spí.
"Lásko moje, můžeš mi to odpustit? Já sem strašnej idiot." Lily to nechápala. Nebyl to přece on kdo vyřkl kletbu - nebo snad ano?
"Kdybych byl s tebou… kdybych byl s tebou tak se tohle nestalo. Ale já jsem na tebe před tím tak vyjel. Moc se omlouvám zlatíčko. Ten Snape. Myslel jsem že ho zabiju. Sice tvrdí, že to mělo bejt na Malfoye a tvrdil jak moc ho to mrzí a jak je z toho hrozně šapatnej, ale… no co bys čekala od smrtijeda." Chvíli se odmlčel a pak se skolnil a políbil ji. Lily se musela přemáhat, aby nevyskočila a neobjala ho.
"Moc tě miluju Lily." Řekl po chvíli.
"Vím, že ty mě nemůžeš vystát a jestli si to přeješ tak tě nechám být, ale… Lily musíš mi to říct do očí. Jinak tomu neuvěřim. Jestli chceš abych tě nechal být tak mi do očí řekni, že mě nenávidíš." Domluvil. To už ale Lily nevydržela a otevřela oči. James koukal do země a pořád jí držel ruku. Že je vzhůru si všiml až když se na posteli posadila. Zvedl hlavu a upřel na ní své hluboké oříškové oči.
"Tys… tys… tys to slyšela?" zeptal se opatrně a Lily jen přikývla.
"No..a…takže co?" Bylo na něm vidět, že je nervózní, že se bojí toho co mu řekne. Co když řekne, že přes to všechno miluje Snapea? Zadržel dech a napjatě koukal na Lily. Ta mu pořád hleděla do očí.
"Miluju tě." Zašeptala a James nevěřil svým uším. Neváhal ani chvília políbil ji. Jaká byla jeho radost, když Lily polibek opětovala. Pak zaslechli kroky, rychle se odtrhli a James přes sebe přehodil neviditelný plášť. Lily si lehla a dívala se směrem ke dveřím.Když viděla kdo v nich stojí, nevěřila svým očím. Stál tam Severus s kyticí růží.
"Ty už si vzhůru? To je skvělý! Jak ti je?" zeptala se a vrhl se k její posteli. Lily na něj jen koukala.
"Moc se omlouvám Lily! Moc se omlouvám! Mělo to být na Luciuse, ale nějak… můžeš mi to odpustit? Já vím, jsem hroznej blbec, mohlo mě napadnout že…" Lily ho však nenechala domluvit. Posadila se na posteli, vzala jeho levou ruku a vyhrnula rukáv. Předem věděla co tam uvidí, ale přece jen doufala…
"Lily.. tohle…" koktal Severus a očividně nevěděl jak se z toho vymluvit.
"Nic neříkej a poslouchej mě!" zarazila ho chladným hlasem. Sev na ni jen vyvalil oči a čekal co z ní vypadne. V to, že mu skočí kolem krku a řekne, že ho miluje už nedoufal.
"Je mi z tebe špatně! Myslela jsem, že jsi jinej, ale jak to tak vypadá, za těch pět let co jsme se spolu bavili, tě vůbec neznám. Nech mě bejt! Nemluv na mě, nedívej se na mě, nepřibližuj se ke mně. Nechci s tebou mít už nikdy nic společnýho. Je ti to jasný?" upřeně na něj koukala a čekala na jeho reakci. Když se k ničemu něměl, dodala k tomu ještě dvě prostá a hodně bolestivá slova.
"Nenávidim tě!" Severus na ni ublíženě koukal a pak se zvedl a odešel. Ve dveřích se ale ještě zastavil a otočil se na ni.
"Jak chceš. Ale stejně tě miluju Lily Evansová. Přes všechno tě pořád miluju a vždycky budu. Přísahám ti věčnou lásku jako že se Severus snape jmenuju. Nechám tě být, když si to přeješ, ale kdybys něco potřebovala, tak u mě můžeš počítat s jakoukoli pomocí. Přeju ti abys byla šťastná Lily." Když to dořekl měl v očích slzy. Pak odešel. Lily za ním ještě chvilku koukala, ale pak si zničeně lehla na postel a ani nevěděla kdy usnula a ani kdy odešel James.
Když se Lily probudila, svítalo a ona opět slyšela hlasy kolem svojí postele. Zaposlouchala se a když zjistila komu hlasy patří okamžitě vystartovala do sedu.
"Holky!" Vykřikla a obě objala. Ony jí to nadšeně vracely a bylo jim zase skvěle. O ničem co bylo nemluvily.
"Madame Pomfreyová, myslíte že už bych mohla jít?" zeptala se Lily asi po týdnu.
"Ano slečno Evansová, řekla bych, že pokud se již cítíte dobře mohla byste jít."
"Děkuju." Zvolala nadšeně a ihned se začala převlékat. Bylo asi sedm hodin a tak už do společenky ani nešla - měla takové tušení, že její přátelé už budou na snídani. Za ten týden co ležela na ošetřovně se stačila zpřáletit ne jen z Rose a Jasmin, ale také se Siriusem a s Peterem. No a v neposlední řadě také s Jamesem, se kterým začala chodit. Sirius byl v pohodě a už se ani nehádali, ale Peterovi pořád nemohla přijít na chuť. Nemohla si pomoct, ale ten kluk jí byl odpornej.
Když vešla do Velké síně, okamžitě si všimla šesti lidí, sedících nedaleko dveří. Vypadalo to, že se o něčem přou. Vydala se k nim s širokým úsměvem na tváři a zabloudila pohledem ke zmijozelskému stolu. Severus seděl a koukal do země, pak jako by ucítil něčí pohled a zvedl hlavu. Když uviděl, že se na něj dívá Lily, široce se usmál.Lily odvrátila pohled a pokračovala v cestě.
"Lily!" vykřikla Jasmin, která seděla nejblíž a utíkala ji obejmout. Když to vykřikla, celá šestice se otočila a zářivě se usmála (tedy až na Petera, který ze sebe vydal spíš takový úšklebek), bylo vidět, že jsou rádi, že už je venku z ošetřovny.
"Ahoj lásko." Řekl James, zvedl se a políbil ji.
"Ahoj všichni." Řekla s úsměvem a posadila se mezi Jamese a Rose.
"Tak tě konečně pustila jo?" řekl Peter a snažil se aby to vyznělo mile a potěšeně. Lily si ale nemohla pomoci - pokaždé když ho slyšela mluvit, připadalo jí to jako opravdu falešné krysí zapištění.
"Jinak bych tady asi neseděla." Řekla a Peter měl pořád na tváři přiblblý úsměv. S tim hňupem se bavila jenom kvůli Jamesovi, protože kdyby bylo po jejím tak by ho šla utopit. Toho kluka prostě nesnášela.
"Hele Lily, tak mě napadlo, že jsi letos měla opravdu zajímavý školní rok co?" zasmál se Sirius.
"Nejdřív ten masakr hned první den, pak ten tvůj výlet do lesa a teď tohle. A to je teprve půlka listopadu." Lily se zasmála.
"No teď už to snad bude jenom lepší." A s těmi slovy se všichni vydali do společenské místnosti, doprovázeni Severusovým upřeným pohledem, kterého si ale nikdo nevšiml. V tu chvíli ještě nevěděli, že on je schopný udělat cokoli pro to, aby získal jeho milovanou Lily jenom pro sebe.

7. Sectumsempra

12. listopadu 2007 v 21:39 | Nika |  Boj o Smaragdy
Když se vzbudila, už byl pomalu čas na večeři. Šla do koupelny a k její obrovské radosti zjistila, že už má narmální barvu a oči už také nejsou červené. Jen škrábance, které měla na tváři jí připomínaly hrůzu minulé noci. Vydala se na večeři. Ve velké síni se na ni okamžitě obrátily pohledy všech lidí, když ale zjistili, že mrtvolu již příliž nepřipomíná, vrátili se zpět ke své předchozí činnosti.
"Ehm… Lily?" otočila se a zjistila že na ni mluví Lupin, což ji celkem překvapilo. Bylo asi osm hodin a ona se učila ve společence.
"Myslíš, že bys mohla na chvilku? Teda jako ven." Když to dořekl podíval se na ni velice zvláštním pohledem , který naznačoval, že je to opravdu důležité.
"Jistě." Odpověděla ustaraně a následovala ho pryč ze společenské místnosti. Celou cestu nemluvili a zastavili se až u jezera - přesně tam, kde viděla Siriuse a Rose. Rychle tu vzpomínku zahnala a otočila se k Removi.
"Tak o co jde?" zeptala se zvědavě.
"Chtěl bych se ti omluvit." Odpověděl a zdřejmě ho v tu chvíli hrozně zajímaly špičky jeho bot. Lily to nechápala - za co se jí sakra chtěl omlouvat?
"Cože? Za co prosím tě?" vyvalila na něj nechápavě oči.
"Za to…no..že jsem tě málem pokousal." Když to dořekl tak barvou připomínal rajče a úspěšně se vyhýbal jejímu pohledu. Lily to pořád nechápala.
<o čem to sakra mluví?> Když viděl její nechápavý výraz, zhluboka se nadechl a myšlenku dokončil.
"Ten vlkodlak, jsem byl já." Řekl (tedy spíše zašeptal) Remus. Teď očekával, že uvidí v Lilyiných očích hrůzu a uteče, nepřekvapilo by ho ani kdyby začala křičet a vzala nohy na ramena, ale to co uviděl, ho opravdu zaskočilo. Lily na něj nekoukala znechuceně ani zděšeně, ale se soucitem a porozuměním. A pak - což nečekal ani v nejmenším - ho obejmula. Dala mu tím najedvo jednu prostou věc: I tak tě mám ráda.
"To je mi opravdu líto Remusi." Řekla a usmála se.
"Myslíš, že mi to můžeš odpustit?" a při těch slovech se na ni prosebně podíval.
"Tady není co odpouštět Reme." Řekla rázně Lily.
"Můžu si za to sama, neměla jsem tam v tom lese vůbec co dělat!"
"No jo, cos tam vůbec dělala?" zeptal se zvědavě. A tak mu Lily převyprávela celý příběh.
"No jo, sem prostě debilka." Ukončila vyprávění s povzdechem.
"No to jo." Usmál se Remus a oba vybuchli smíchy.
"Tohle slyšim od Jamese každej den, ale přímo takovej výbuch a před tebou? No to bych od chlapce nečekal." A zase se oba smáli. Pak ale Remus zvážněl.
"Ale fakt je, že tě opravdu miluje." Pak se oba zvedli a vydali se zpět do hradu.
"Odvaha" řekli heslo buclaté dámě a se smíchem vstoupili do společenky. Pobertové se na ně trochu nechápavě koukali.Lily se zarazila, podívala se na Rema, který se na ni usmál a vydala se spolu s ním k pobertům. Ti jen s otevřenými ústy koukali na přibližující se Lily a jejich kamaráda a očividně nevěděli co si mají myslet. Když došli k nim, Remus se posadil a pořád s úsměvem koukal na Lily. Ta se zhluboka nadechla a s úměvem se obrátila na ostatní poberty.
"Děkuju." Řekla a odešla do ložnice.
"Teda" vydechl Sirius překvapěně.
"Zdá se mi to, nebo nám Lily Evansová právě poděkovala?" a podíval se překvapeně na Rema.
"Co si s ní udělal Náměsíčníku?" zeptal se James.
"Nic." Odpověděl ledabyle.
"Jenom jsem jí řekl pravdu Dvanácteráku." Řekl a odešel do ložnice.
A bylo tu zase pondělí. Už se poměrně ochladilo - není divu, vždyť už byl listopad a Lily, Jasmin a Rose spolu od té doby co Lily načapala Siriuse a Jasmin nepromluvilli ani slovo. Lily si domyslela, že Jasmin nejspíš řekla Rose, že je Lily viděla. A tak teď spolu ani jedna nemluvily. Bylo to zvláštní, ale Lily si slíbila, že to nebude ona, kdo za svými kamarádkami přileze. To ani náhodou!
<Ale co alespoň budu mít víc času na plnění svých povinností.>
A tak když se vzbudila a viděla, že ty dvě ještě spějí, zalezla do koupelny a pak se šla projít ven. Sedla si na studenou zem a koukala na vycházející slunce. Netrvalo to moc dlouho a uslyšela za sebou kroky. Když se ohlédla zjistila, že za ní stojí Snape.
"Ahoj." Řekl s úsměvem
"Ahoj" oplatila mu
Chvíli tam jen tak seděli a koukali na vycházející slunce, ale pak si zase začali povídat, seděli tam asi hodinu, když se zvedli a každý šel svou cestou. Snape do hradu a Lily se šla ještě projít kolem jezera. Ve vstupní síni se Snape střetnul s poberty (Peter byl ale ve velké síni a cpal se).
"Kdepak jsi byl Srabáku?" optal se zvědavě Sirius
"To tebe nemusí zajímat Blacku." Odpověděl nenávistně Snape. Sirius už už otevíral pusu, že něco řekne, ale něco mu v tom zabránilo
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ" ozvalo se odněkud od lesa. Už samotné ječení prozrazovalo, že člověk, který ho vydává určitě hrozně trpí, že ten člověk pociťuje hroznou bolest. Všem bylo jasné co se děje - Takovou bolest mohla způsobit jedině kletba Crucio.
Lily šla dál kolem jezera a vychutnávala krásu tohohle rána. Na jezeře byly napadané barevné listy a kdyby tu byla s někým (na mysl jí okamžitě přišel James) určitě by se kouzlo rána ještě prohloubilo. Najednou si vzpomněla na jejich první polibek a chtělo se jí brečet. Měla pocit, že tou neuváženou věcí se Severusem všechno zkazila. Z jejího rozjímání ji však vyrušil hlas.
"Nazdar Evansová." Otočila se a zjistila, že je to Malfoy.
"Co chceš Malfoyi?" zeptala se zhnuseně Lily. To už ale kolem něj stáli čtyři další postavy zahalené v černých pláštích s kápěmi.
"Fuj. Nevyslovuj moje jméno ty mudlovské šmejdko. Nejsi toho hodna." Všichni se začali smát - až na Lily. Ta jen mlčela, koukala a uvědomila si jakou chybu udělala, když nechala svojí hůlku ležet na posteli.
"Ptala ses co chci." Řekl Malfoy
"Chci abys šla do Brumbálovi pracovny a donesla mi pro mého pána meč Godrika Nebelvíra." Odpověděl prostě.
"Za to tě můj pán velice odmění. Možná tě - i když si mudlovská šmejdka - vezme mezi své nejbližší smrtijedy." Chvíli se odmlčel,
"Možná se ptáš proč zrovna ty. Na to ti samozdřejmě odpovím - protože jsi primuska a máš volný přístup do jeho pracovny." Dopověděl a čekal na Lilyinu odpověď.
"No to má váš pán smůlu, protože já bych se NIKDY nepřidala k mocnostem zla." Odpověděla s klidem Lily a dala zvláštní důraz na slovíčko nikdy. Vypadala úplně klidně, což byl úplný opak toho jak se cítila. Nejradši by vzala nohy na ramena, ale nebyla schopná se pohnout. Netušila jak se z tohohle dostane. Byla sama a bez hůlky, proti pěti ozbrojeným lidem, kteří se určitě nebáli své hůlky použít.
"Uvidíme jaký názor budeš mít po tomhle." Uchechtl se hlas pod jednou z kápí a Lily poznala, že patří ženě. Ta právě natáhla ruku a hůlkou mířila přímo na ni.
"Crucio." Pronesla a Lily zachvátila hrozná bolest. Jako by ji začalo bodat spoustu rozžhavených nožů.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ" začala hrozně křičet. Konečně bolest ustala a smrtijedi se hlasitě chechtali.
"Tak co Evansová? Co nám povíš teď?" zachcechtal se Malfoy a bylo na něm vidět, že ho to právě začíná bavit.
"To co před chvílí." Odvětila ale Lily.
"Váš pán má smůlu, protože já se nikdy nepřidám k mocnostem zla." Sama byla překvapená, že se jí ani neklepal hlas. Vypadalo to, že byli opravdu zaskočeni její odpovědí, ale žena neváhala a znovu zamířila hůlkou na Lily, která opět stála pevně na nohách a psychicky se připravovala na další várku bolesti.
"Cru-"
"Expeliarmus" zahřměli najednou čtyři hlasy a Lily si najednou připadala jako by se znovu narodila. Takové štěstí přece nemůže mít. Najednou ale ucítila hůlku na svém krku a tak pomalu otevřela oči, které zavřela, když kolem ní proletěly světelné paprsky kleteb. Viděla, že na ni míří Malfoy a kousek od ní stojí James, Sirius, Remus a Snape a se zděšěnými pohledy na ty dva koukaly.
"Tak co Evansová?" začal posměšně Malfoy
"Přidáš se na naši stranu?"
"Ani za nic Malfoyi!"Zopakovala Lily opět svou odpověď.
"Jak myslíš. Cru-"
"Sectumsempra!" ozvalo se a kletba vykřiknutá Severusovým hlasem zasáhla Lily přímo do prsou a odletěla o několik metrů dál. Slyšela nějaký hluk a po těle opět cítila obrovskou bolest. Cítila, že krvácí, ale neměla čas nad tím přemýšlet, protože za necelých pět sekund omdlela.