3.Krvavý začátek roku

12. listopadu 2007 v 21:33 | Nika |  Boj o Smaragdy
V kočáru bylo překvapivé ticho, Remus sedělu dvěří a tvářil se jako že tam není,aby měli ti dva klid, Lily seděla na druhé straně přitisklá k oknu a vychutnávala krásu Bradavického hradu a James… koukal na Lily.
<sakra on už na mě zase čumí…. Nědělej, že ti to vadí… no to mi teda vadí!... řekni Lily, nezní Lilyan Potterová celkem pěkně?... drž hubu! Je to nafoukanej arogantní debil!... no jak myslíš>
"Co s tim budeš teď dělat?" přerušil ticho James.
"Jako s čim?" nechápavě se na něj podívala Lily,
"No s tou.. sádrou?"
"No hned si zajdu na ošetřovnu aby mi to madame Pomfreyová sundala." Řekla s úsměvem. James si tedy řek, že za pokus to stojí.
"A nechceš abych tě doprovodil? Přece jenom je to dálka a co kdybys náhodou spadla nebo něco?" a podíval se na ni s nadějí v očích.
<No to je super, jen ať jde…. No to teda ne, přece nepudeš nikam v doprovodu Jamese Pottera… ale když on na mě tak krásně kulí oči… Je to Potter! Ale jestli chceš aby si dělal naděje tak běž!... Máš pravdu, je to Potter! To nepřipadá v úvahu!>
"Řekla bych, že na ošetřovnu to ještě zvládnu Pottere." Řekla s lehkou ironií v hlase
"Jak myslíš Evansová, ale až sebou někde na schodech sekneš tak si vzpomeň na to, že jsem tě toho chtěl ušetřit." Řekl jen, ale v jeho očích se zračilo zklamání"
<Nebyla jsem přece jen moc krutá? Kdyby se mnou šel tak by mě to nezabilo… Prosim tě, celých šest let po něm meteš nadávky a nejednou si krutá? Lily Evansová prober se! >
Neuběhlo ani pět minut, kočár zastavil u brány a oni se vyhrnuli ven (Lily sice trošku pomalejš, ale James jí galantně podržel dveře). Ještě jeden pohled na hrad a už se octli ve Vstupní síni, kde se rozdělili, James a Remus šli do Velé síně a Lily se vydala směr ošetřovna. Nebyla ani v půlce cesty a uslyšela ránu, otočila se a najednou ji něco srazilo dolů ze schodů. Dolu dopadla v naprosto dezolátním stavu. Sádru měla prasklou a měla pocit, že noha pod ní je rozdrcená na padrť. S pravou rukou nemohla vůbec hýbat a levou si rozřízla o brnění takže měla od krve celý rukáv hábitu. Berle zůstali nahoře nad schodištěm a němělo cenu se pro ně vracet, protože než by se dostala nahoru do schodů tak by nejspíš zase sletěla dolů. Měla takovej dojem, že ty pitomý berle by jí byly stejně k ničemu. S největší námahou ze sebe schodila to příšerný brnění a chvíli jen ležela.
<asi bych se měla nějak dopravit na ošetřovnu> a pomalu se posadila. Myslela, že se jí hlava rozskočí bolestí. Jak tak seděla něco jí steklo po tváři, smázla to a zjistila, že je to krev, která já crčela z rozřízlého obočí a nad ní se s úsměvem na tváři pohupovalo strašidlo Protiva.
"To jsem tě zřídil co? Vypadáš jako by si šla na maškarní za upírku…" poškleboval se. Lily měla chuť to pitomý strašidlo zabít
<ovšem to by šlo snáz kdyby bylo živý>. Posměšně si odfrkla. Najednou se jí zamotala hlava a ona omdlela.
"Co se děje Dvanácteráku?" podivil se Tichošlápek a přitom kroutim hlavou nad způsobem Peterova stolovaní. Ten totiž strkal do pusy všechno na co dosáhl, takže bylo vidět, že Jasmin, která bohužel seděla vedle něho, je hluboce znechucená a tak se radši obrátila zpátky k Rose.
"Nevíš kde je Lil?" zeptala se starostlivým tónem.
"Šla na ošetřovnu" odpověděl pohotově James
"nechat si sundat sádru" dodal, když si všiml jejich nechápavých výrazů.
"Tak dlouho?" kroutila nevěřícně hlavou a podívala se na hodinky
"vždyť už jsme tu hodinu a půl." Rose se zamyslela
"Normálně trvá ze Vstupní cesta na ošetřovnu 5 minut, takže jí tak 10. Na ošetřovně to vidím maximálně na 5 minut, protože sundat sádru a vyléčit zlomenou nohu netrvá ani minutu a zpátky je to pět minut, protože už bude bez sádry. Takže to je maximálně 20 minut." A na to se zamračila.
"Takže kde je zbývajících 70 minut?" položila Jasmin otázku, která se mezi nimi vznášela jako přízrak. Zamyšleně na sebe koukali a po chvíli se ozval Peter s plnou pusou bramborové kaše
"Třba šl d splsy ststi." A když promluvil tak všechny ohodil brambosovou kaší.
"Cože?" zeptala se znechuceně Jasmin a otírala si kaši z tváře.
"Ehm, omlouvám se." Řekl
"Říkal jsem jestli třeba nešla do společenský místnosti."
"Tak to určitě ne, protože naše primuska by si nikdy nenechala ujít konečný proslov Brumbála. Zvlášť, když je tu poslední rok." Shrnula Peterův návrh ze stolu, ten jen pokrčil rameny a dál se věnoval talíři.
"Jdu se po ní podívat." Řekla Rose a ihned se zvedla a vydala se k vstupní síni.
<Nejdřív to zkusim na ošetřovnu> pomyslela si, sice jí nenapadal jediný důvod proč by tam měla být, když madame Pomfreyová byla na slavnosti <Ježiši! Vždyť Pomfreyová je na slavnosti! Takže tam Lily asi těžko bude> Už to chtěla otočit, když před sebou uviděla Lilyiny berle. Rychle k nim běžela a pak si všimla Lily. Ležela pod schody a nevykazovala známky života.
"LILY!"
<ať není mrtvá, Pane Bože ať není mrtvá!>
"Lily, Lilynko vstávej, prosím tě prober se!" Cloumala s ní a dosáhla svého - Lily pomalu otevřela oči.
"Co se stalo?" vyhrkla na ní Rose. Lily se chytla za hlavu a pak se podívala vedle sebe kde pořád leželo brnění.
"To idiotský strašidlo na mě nahoře schodilo brnění, takže jsem to jaksi neustála a zkutálela jsem se až sem. Pak se ještě zasmál, řekl mi, že vypadám jak upírka a odletěl."
"No jo, Protiva, co bys od něj taky chtěla." Pousmála se Rose.
"Je mi hrozně špatně, strašně se mi motá hlava." Zašeptla Lily a znovu omdlela. Rose už neváhala ani chvíli a rozběhla se zpět do velké síně.
"Madame Pomfreyová, madame Pomfreyová!" vletěla do velké síně Rose a byla bílá jako křída. Všichni ztichli a dívali se na Rose. Profesor Brumbál, madame Pomfreyová, James a Jasmin vyskočili ze svých míst a zděšeně čekali co z ní vypadne.
"Co se stalo slečno Thomasová?" vzpamatovala se jako první ošetřovatelka a kráčela k ní.
"Lily, Lily.." vydávala ze sebe mezi vzlyky. Brumbál na ní koukal zkoumavě, Pomfreyová nechápavě, Jasmin a Pobertové vystrašeně.
"Stalo se něco slečně Evansové?" zeptal se Brumbál s překvapivě klidným hlasem.
"J… jo" popotáhla Rose
"T…to idi…idiotský stra…stra…stra…strašidlo na ní schodilo brnění a… a… ona tam leží…" To už jako na povel Pobertové i s Jasmin (samozdřejmě bez Petera, který neměl to srdce odtrhnout se od talíře) vystřelili ze svých míst a hnali se k ošetřovně v patách s Rose, Brumbálem a madame Pomfreyovou.
"LILY!" křiknul James úplně stejně jako před tím Rose. Seběhl schody a kleknul si vedle ní.
"Ustupte, ustupte!" křikla Pomfreyová a sehla se k Lily.
"Ztratila hodně krve" řekla po chvíli
"ještě, že jste se po ní šla podívat slečno Thomasová! Co tady vůbec dělala?"
"Chtěla jít za vámi, aby jste jí sundala sádru." Pípla tiše Jasmin.
"No to si to moc dobře nenačasovala, proč jste někdo nešel s ní?" James okamžitě zčervenal.
"My jsme o tom ani nevěděli, že sem chce za vámi jít. Nejela s námi kočárem."
"Co se stalo? Že by se slavné trio Evansová, Thomasová a Adamsová rozdělilo?" usmála se.
"To ne, ale měla ještě nějakou práci." Sklopila oči Jasmin.
"Ona jela s námi." Promluvil Remus.
"A James jí říkal, že s ní půjde, ale ona ho razantně odmítla!." Dodal na kamarádovu obhajobu.
"No jo, to je celá Lily Evansová." Uchechtl se Brumbál,
"Pane Pottere budete se muset víc snažit , vždyť už máte jenom deset měsíců." James zčervenal a Sirius se vítězoslavně usmál
"Já ti říkal, že je to vidět kámo."
"Už se probouzí."
"Lily, miláčku, už je ti líp?"
<cože?kdo to na mě mluví? Asi budu muset otevřít oči a kouknout se>. Pomalu otevřela oči a přivykala si na oslnivé bílé světlo, když je otevřela docela uviděla vedele svojí postele…
"Pottere!" vykřikla s lehkou hysterií v hlase a posadila se na posteli.
"Co tady sekra děláš!"
"Koukám, že už je ti dobře." Usmíval se James
<Má celkem pěknej úsměv… Lily nemá pěknej úsměv!... Ale drž hubu a nech mě alespoň jednou vychutnat kouzlo okamžiku!> Lily se usmála a zase si lehla. Takhle tam zůstali asi 5 minut. Lily koukala do stropu a James koukal na Lily.
<Ona je tak krásná a já ji nemůžu mít! Brumbál měl pravdu, musim se víc snažit! Už sem zkusil, ale všechno… nene! Ještě ti pořád zbývá romantika! Zahraj si na romantickýho prince Jamesi.>
"Jak vám je slečno Evansová?"
"Už dobře madame." Usmála se Lily.
"myslíte, že už bych mohla jít? Už jsem přišla o jeden školní den a nerada bych o další."
"Samozdřejmě, kdyby byly nějaké potíže tak se zastavte ano?"
"Děkuji." Řekla s úsměvem, převlékla se do hábitu, který jí přinesly včera holky a chystala se opustit ošetřovnu.
"Počkejte, něco jste tu zapomněla." Zavolala na ni ještě ošetřovatelka. Lily se nachápavě ohlédla a k jejími obrovskému překvapení ukazovala na obrovskou kytici červených růží. Byl u nich i vzkaz:
Drahá Lily!
Chtěl bych se ti omluvit za to, že jsem tě nechal jít i přez tvoje odmítnutí samotnou.
Kdybych šel s tebou tak by se to jistě nestalo. Takže : OMLOUVÁM SE
S láskou James
"Děkuji." Řekla s úsměvem na tváři a vydala se směrek k nebelvírské společenské místnosti.
"Á, už jste zdravá slečno Evansová? To je skvělé."
"Děkuji. A heslo tuším lichokořen?"
"Ne, ne. To bylo před tím, teď je heslo Lilie. Na počest vašeho ehm.. krvavého začátku školního roku." A s těmito slovy a s úsměvem na tváři otevřela vchod do nebelvírské společenské místnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ASS ASS | 25. února 2008 v 20:36 | Reagovat

Skvělé

2 martnka martnka | Web | 28. června 2008 v 8:58 | Reagovat

bobik lili

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama