Hnojůvky v akci

1. ledna 2008 v 18:07 | Nika |  Pěkně popořádku aneb jak to všechno začalo a skončilo - N&N
Tak jsem přispěchala s další kapčou, tak snad se bude líbit.. :o)

Čas v Bradavicích plynul a kluci si na sebe zvykli natolik, že už jim skoro ani nepřišlo, že mají někde nějakou rodinu, ke které by se měli po prázdninách vrátit, to jim ale připomnělo oznámení, které se odpoledne objevilo na nástěnce ve společenské místnosti.
"Co to tam je?" Ptal se James zvědavě a snažil se procpat davem před nástěnkou.
"Ale, jenom seznam, kam se mají zapsat všichni, kdo zůstávají o prázdninách v Bradavicích." Odpověděla ochotně jedna studentka z vyššího ročníku a spolu se svými kamarádkami odešla pryč.
"Co blázněj? Vždyť je teprve konec října…" divil se Sirius
"Třeba potřebujou vědět kolik tady bude lidí, aby věděli kolika zaměstnancům můžou dát volno. Přeci tu nebudou mít všechny kuchaře, když tu nebude ani polovina školy." Vyžbleptnul Peter první blbost, která ho napadla a k jeho ohromnému nadšení s jeho teorií kamarádi souhlasili…
"No ať je to jak chce, určitě se tam zapíšu, opravdu nepotřebuju trávit Vánoce s mojí povedenou rodinou." Řekl Sirius pevně a všichni se vydali na dvouhodinovku lektvarů
***
"Dnešní hodinu budeme dělat lektvar na léčení vředů, najdete ho ve vaší učebnici na straně 86. Potřebné věci máte támhle ve skříni, rozdělte se do dvojic a můžete začít pracovat." Řekl profesor Křiklan, pak si sednul si za katedru, dal nohy na stůl a začal pojídat ananasové lupínky.
"Tak fajn… Já jdu pro ty přísady a ty zatím.. no něco tu zatím dělej." Řekl James, který byl ve dvojici se Siriusem a odešel.
*Něco dělat.. to se mu řekne, ale co* pomyslel si Sirius a začal si natáčet na prst svoje tmavé vlasy. O chvilku později jeho pozornost upoutala děvčata v první lavici. Lily Evansová a její kamarádka Nivel Whiteroseová, které se o něco přely.
"V učebnici to píšou takhle, tak nechápu proč by jsme to měly dělat jinak Lily!" Říkala zrovna Nivel a propalovala Lily svýma modrýma očima… Moment... modrýma? Dyť ještě před chvilkou byly hnědé!
"Co se děje Siri? Proč tak hltáš Whiteroseovou? Máš zánět mozkových blan nebo co?" nechápal James, který už se vrátil s potřebnými přísadami.
"Ale já jenom... Jamesi, jaký má Whiteroseová oči?"
"Jak to mám sakra vědět? A proč tě to vlastně zajímá.. Bože Siriusi snad ses do ní nezabouchnul!" zeptal se zděšeně James a podíval se na dívku, sedící vedle protivný šprtky Evansový. Nebyla moc vysoká, ale byla docela hezká, měla čistou pleť, hezkou postavu a hnědé vlnité vlasy asi tak do pasu a oči? Proč sakra Siriuse zajímají zrovna oči?
"Tak se podívej ne? Samozřejmě, že jsem se do ní nezabouchnul, ale řekni mi jaký má oči!"
"Hnědý." Řekl po chvilce James a nechápavě na kamaráda zíral.
"To neni možný, ještě před chvílí je měla modrý!" vztekal se Sirius.
"Hele brácho, není ti něco? Nechceš si radši zajít na ošetřovnu?"
"Ne, mě není vůbec nic, to ona by si měla zajít na ošetřovnu, no je normální aby se jí takhle měnili oči? Akorát mě tim mate!" řekl jen a začal se věnovat lektvaru.
"Hele Jamesi," promluvil po chvíli, "co je to ten zánět mozkových blan?"
"Ale nějaká mudlovská nemoc… Mamka mi o ní říkala, četla o ní v nějakých novinách…"
"Aha…" zakejval Sirius hlavou a dělal jak moc tomu rozumí, "a jaký jsou příznaky?"
"Myslim, že říkala něco, jako, že máš horečky a že se ti zvětší hlava o polovinu, nebo tak…" začal fantazírovat James.
"No tak to je jasný!" prohlásil na celou třídu sebevědomě Sirius, "Evansová má zánět mozkových blan! Se podívej na tu hořící dýni co má na hlavě…" to třída ocenila uznalým smíchem.
"Já bych řek, že tak velkou jí nemůže mít ze zánětu mozkovejch blan." Rozebíral dál na celou třídu James, "to má z toho, že tam má naštosovaný všechny učebnice! Tohle by nějaká nemoc nezvládla."
"To by stačilo chlapci!" přerušil slibně se vyvíjející monolog profesor, "Radši mi ukažte jak jste na tom daleko se svým lektvarem a vy ostatní se dejte zase do práce!"
***
"Bože, tenhle profesor je příjemnej asi jako trn v prdeli…" stěžoval si James 5 minut před zvoněním, po lektvarech už je čeká jenom večeře a hromada úkolů.
"Hele, co takhle si ten konec trošku osladit?" navrhnul se šibalským úsměvem Sirius.
"Máš nějakej návrh?" vyzvídal James.
"Tohle," řekl a vytáhl z brašny jakousi hnědou kouli, "je bomba hnojůvka, je to novinka, koupil jsem jich balík o prázdninách na příčný ulici… když se někde rozprskne, vylítne z ní hroznej smrad.. asi jako… asi jako z Peterovejch ponožek!"
"Ty jo, no to musí bejt síla…" kýval uznale hlavou James, "Peterovi ponožky zabíjej… Myslíš na to, na co myslim já?" Zeptal se a vyhledal pohledem Srabáka, který zrovna dával testovat profesorovi svůj lektvar. Pak se strhla blesková akce, kdy se oba vymrštili, a běželi ke Srabákovo lavici, James pak před ní stál a dělal jakoby nic a Sirius ji položil na židli, pak si oba plácli na znamení úspěchu a s potutleným úsměvem se vrátili na svá místa. To ale netušili, že přísný pohled dívky s ryšavými vlasy je celou dobu pozoroval.
"Lily, jak si to udělala, že i když si se nedržela postupu v učebnici, stejně máme nejlepší lektvar ze třídy, teda ještě spolu se Snapeem" Zeptala se její kamarádka Nivi a Lil tak byla nucena odtrhnout pohled od těch dvou tupců.
"Ani nevim Nivi. Ale prostě. Jako bych cejtila, že to tak má být…" usmála se a najednou jí uhodil do nosu strašlivý zápach, něco jako zpařený hnůj, když se otočila, aby zjistila, kdo je původcem děje, uviděla jak si všichni ukazují na Severuse a on sám je červený snad až.. no tam…
"Dost, tak slyšíte?" snažil se zjednat klid profesor lektvarů, ale neúspěšně. "ŘEKL JSEM TICHO!" konečně se povedlo a třída se ani nehnula, bylo by slyšet spadnout špendlík.
"Nic si z toho nedělejte pane Snapee, to se občas stane každému, běžte se osporchovta, stejně za chvíli zvoní," Severus se ale k ničemu neměl, prostě jen seděl. Lily už to nevydržela, tohleto prostě ne, nikdo nebude znemožňovat jejího kamaráda!
"Ale pane profesore, Sev za nic nemůže to Potter a Black!" promluvila a přerušila tak napjaté ticho spojené s tichým pohuhňáváním v zadních lavicích.
"Jak to myslíte, že za to můžou pánové Potter a Black slečno Evansová?"
"Viděla jsem jak mu něco dali na židli, když byl u katedry." Poté se Snape zvedl a na židli ležel zbytek bomby hnojůvky.
"Bomby hnojůvky jsou zakázané pánové, tak to vidím na školní trest! Dnes v osm hodin v mém kabinetu!" Pak konečně zazvonilo a třída se začala šourat z učebny.
"No super, to je taková kráva ta Evansová, že jí neni rovno!" stěžoval si Sirius po hodině.
"Taky jsem měl lepší plány na večer… chjo…" přizvukoval James.
"Ale kluci," začal Remus,
"Neříkej, že si to zasloužíme Reme, protože si to nezasloužíme! A já, přísahám Evansový pomstu, jako že se Sirius Black jmenuju!"
"A já se k tobě ochotně přidám, protože Evansový musí někdo ukázat, že by si neměla vyskakovat." Přidal se mladý Potter a začali spřádat plány.
***
"Hele, slečna dokonalá, Evansová už má hotový úkoly, no vidíš to Siriusi?" zakroutil nechápavě hlavou James, který se právě s kamarádem chystal jít vykonat svůj školní trest.
"No jo a vypadá to že se nudí, co kdyby si ho napsala ještě jednou?" zasmál se zlomyslně Sirius a vykročil směrem k ní. Nutno ovšem podotknout, že Lily rozhodně nevypadala, že by se nudila, seděla spolu se svojí hnědovlasou kamarádkou na pohovce u okna a četla si v nějaké, obzvláště tlusté knize.
"Copak, copak Evansová, ty už máš hotovej úkol?" vyptával se Sirius.
"No já jo Blacku…" odpověděla a ani nezvedla oči od knihy.
"No to je príma…" Lily ale nereagovala .
"To je ten úkol?" zeptal se a ukázal na stočený pergamen na stole. Lily konečně vzhlédla od knihy.
"O co ti jde?" otázala se nevzrušeně.
"O spravedlnost Evansová! Já a můj kamarád totiž teď kvůli tobě budeme muset trčet bůh ví jakou dobu u Křiklana v kabinetu a ty si tady budeš jen tak číst jo? No já si myslim, že si to budeš muset napsat znovu!" a s těmito slovy rychle chňapnul po pergamenu a chtěl s ním utéct, Nivel však byla rychlejší a Blackovu ruku chytla dřív než se stačil vzdálit.
"No to teda ne Blacku, ty tady teď položíš ten pergamen, odejdeš tady s panem Potterem na trest a Lily necháte bejt! Kdybyste nebyli blbci tak teď na žádnej trest nemusíte!" a s těmito slovy uzmula ohromenému Siriusovi pergamen z ruky
"Teda ty máš postřeh" prohlásil uznale James a vydal se s kamarádem na trest.
***
"Sakra, opisování, taková zbytečná práce…" stěžoval si James cestou do věže.
"Mno jo, a za to všechno může Evansová… a Whiteroseová v tom má taky určo prsty… Hele Jamesi, co kdybychom to vzali toudle chodbou?" navrhnul Sirius.
"No můžeme to zkusit." Souhlasil James a tak tedy šli..
***
"Hele Siriusi, nepřijde ti to divný?" zeptal se Siria po chvilce cesty James.
"Co?"
"No že všechny obrazy se hýbou, ale tadyten ne…
"No nebude to tim, že na všech obrazech jsou lidi a na tomhle ne? Jak bys chtěl, aby se ovoce hejbalo?"smál se Sirius.
"No vidíš, to je další divná věc… proč jsou tu všude lidi a tady jídlo?"
"Šmarja Jamesi já nevim, pojď už…"
"Ale kušuj a pojď sem…"
"No co…
"Ta hruška je nějaká divná!"
"Sakra Jamesi, jak by měla bejt hruška divná? Je to normální hruškovatá hruška, hele…" zamračil se Sirius a na důkaz svých slov po ní přejel prstem… oba koukali jak péra z gauče, když se hruška zachechtala a místo ní se tam objevila klika. Sirius za ní vzal a otevřel se jim pohled do místnosti se čtyřmi stoly, stejnými jako jsou ty ve velké síni a hlavně na spoustu domácích skřítků.
"Přejete si něco pane a pane?" Ozvalo se jim někde u kolen, jak zjistili, mluvil na ně jeden ze skřítků.
"Heh, možná by stačilo, kdyby jste nám řekli kde jsme?" zeptal se James, i když už tušil odpověď
"Ve školní kuchyni pane…" odpověděl podle očekávání skřítek. Ještě chvilku se zdrželi a pak se vydali zpět do společensky, na cestu jim skřítci ještě nacpali kapsy cukrovým a oba už se těšili jak o tom poví Peterovi a Remusovi.
***
"Kluci, tomu nebudete věřit!" vyhrkl Sirius, jen co vlítnul do ložnice.
"No tak co jste zase vyvedli?" ptal se s úsměvem Remus,
"Nic jsme nevyvedli, ale James našel školní kuchyň a v ní stovky obětavých domácích skřítků!"
"Fákt? Tak tam honem deme!" vyhrkl Peter a hnal se ke dveřím
"ted ne Péťo… zajdem tam zejtra…" mírnil kamaráda Remus, "teda, jestli nám pánové ukážou kde to je?"
"Si piš, že ukážem!" přisvědčil James. Chvíli si ještě povídali, ale netrvalo to dlouho a všichni spali jako nemluvňata…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 haňula haňula | 2. ledna 2008 v 12:59 | Reagovat

super kapitola

2 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 2. ledna 2008 v 16:55 | Reagovat

děkuju. :o)

3 Nikky (šla nanynka do zelí nakopala Blackovi...:D) Nikky (šla nanynka do zelí nakopala Blackovi...:D) | Web | 4. ledna 2008 v 18:33 | Reagovat

chudák Petr ho trápí do rána, i když nechápu jak někoho napadne lechtat hrušku:D OMG:D:D:D:D

Tpo musím zkusit:D budu chodit a lechtat hrušky:D... I živý, no živý , ale chápeš ne?:D:D:D... OMG...:D Bauuu:D bazzz:D:D:DNo nic VwE€RrO00NnI||š$Kco

4 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 4. ledna 2008 v 19:07 | Reagovat

:oD... mno jako to jí nelechtal.. :D:c mu shtěl pouze dokázat že je normální.. :D:D nebyla.. :D:D:D

5 Nikky (šla nanynka do zelí nakopala Blackovi...:D) Nikky (šla nanynka do zelí nakopala Blackovi...:D) | Web | 6. ledna 2008 v 0:54 | Reagovat

No, jo kdyby tam byl petr tak ji zblajzne:D a pak tvrdí že normoška hrusa no:D.. To mi pripomina toho hrusku z ordinace:D

No asik víš jakýho že?:D...Myslíš že když zajedu na barandov(bo kde s eten serial toci) a zlochtam ho ze na nen byrasi klika a :D:D:D... No prestanu fantazirovat, kazdopadne uz ode me mas tri uejyt koementy, nebudu přidávááát další:D

(dva na IC:P:D...)

6 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 30. ledna 2008 v 20:10 | Reagovat

:-D., bože.. :-d. ted sem si tě představila jak lehtáš hrušku a břeim smíchy. :-d. no moc no.. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama