Pro Nikky - Šla Verunka do zelí, nakopala Blackovi

5. ledna 2008 v 22:59 | Nika |  Povídky na přání...
Takže, Nikkolka chtěla povídku ve které by se objevilo: šla verunka do zelí, nakopala Blackovi do prdele, chtěla aby to řekla Nika. Chtěla aby to vyprávěl Black a aby to skončilo třeba romanticka.. jejím požadavkům sem možná vyhověla ale jestli mám bejt upřímná tak se mi to vůbec nelíbí.. :o(... takže, nesuď mě moc tvrde Nikky.. :o( Jo a jestli to čteš i ty Werusenkotak povídka pro tebe už je skoro hotová..

"Siriusi? Můžu se tě na něco zeptat?" ptá se mě zrovna Harry. Je další ze spousty slunečných dnů tohohle léta a já sedím v tom nenáviděném domě. Nikdy bych se nenadál, že se tu ještě někdy objevím. Tu hrůzu mého dětství mi tu nejvíc připomíná ječící portrét mé drahé matičky, která si nenechá ujít jedinou příležitost, aby vyřvávala na celý dům urážky na členy Fénixova řádu, kdyby ještě žila tak by se snad radši zabila. To, že dělám něco co jí je proti srsti přímo v jejím domě je to jediný, co mě na tom všem těší. Všichni bojují, jen jí musím sedět na zadku tady. A ještě Srabus se mi sem chodí vysmívat. Alespoň, že je tu Harry, i když ten tu taky moc dlouho nebude. Což mě přivádí zpět k jeho otázce.
"Jasně, ptej se." Říkám mu s úsměvem. Vypadá přesně jako James, až na ty oči no…
"No já sem se chtěl jenom tak ze zvědavosti zeptat… Kdo byl tvoje první láska?" Tak tuhle otázku jsem opravdu nečekal. Před očima se mi vybavil její obraz, tak rád bych ji zase viděl…
"Pochopím, když mi to nebudeš chtít říct, já jen… prostě mě to zajímalo." Krčí rameny Harry a chce odejít.
"Počkej." Zastavuji ho… Proč bych mu to nemohl říct… Možná se mi i uleví.
"Sedni si Harry." Vyzívám ho a otevírám nám každému jeden máslový ležák.
"Jmenovala se Nika Whiteová a vždycky to bylo hrozný střevo…" začínám vykládat a ponořuji se do vzpomínek na ni.
"Střevo v jakým slova smyslu?" ptá se mě pobaveně Harry. Nad tou otázkou se musím ušklíbnout. Jak jen to vyjádřit že?
"No, zničila, co se dalo, zmrzačila, koho mohla a udělala si trapas, kde se dalo." Zasmál se. Tohle bylo pro Niku opravdu výstižné.
"Přestoupila k nám z Krásnohůlek ještě se jednou holkou, jmenovala se Niky, Niky Roseová. Přestoupily někdy… tuším, že to bylo na začátku šestého ročníku. Ty dvě, když byly pohromadě. No řekněme, že nebylo moc bezpečné zůstávat v jejich blízkosti moc dlouho, pokud ti záleželo na tvém zdraví, o tom jsme se já, tvůj táta ale i Remus mockrát přesvědčili. Když jsem byl s Nikou na Vánočním plese tak Remuse omylem nakopla mezi nohy a Niky to vylepšila tím, že samozřejmě taky omylem, shodila na sebe i na ty dva Vánoční strom… Srabuse taky mockrát zmrzačily, omylem, jak jinak. A nikdy nezapomenu na to jak Niky málem zabila Jamese, když místo Zlatonky vypustila potlouk, nutno podotknout, že omylem Harry. Nesnášeli jsme se. Dvakrát jsme spolu chodili a pořád jsme se hádali, až na potřetí to bylo opravdu ono." Říkám Harrymu a živě před sebou vidím spoustu scén, nad kterými se musím pousmát.
"Ty dvě byly nejlepší kamarádky tvé mámy a ještě že tak, protože mám takový dojem, že kdyby je nehlídala, tak by zbořily hrad."
"Víš, co by mě zajímalo?" zeptal se.
"Co?" ptám jsem se ho, i když tuším na, co se bude ptát.
"Jak si se s ní dal dohromady." Jako bych to netušil… Vypadá, že ho to opravdu zajímá a tak se znovu plně ponořuji do své vzpomínky. Byl krásný, teplý, letní den, asi jako dnes….
***
"Hele Tichošlápku, tamty holky by stály za to ne?" smál se James a ukazoval na dvě ustrašené prvačky, které na mě s obdivem koukali, další nanynky no.
"Bože Dvanácteráku uklidni se jo?" ušklíbnul jsem se.
"Ty, máš konečně svojí Lily tak se o mě nestarej." Sakra kdo mu stojí o jeho péči, asi sem dneska fakt příjemnej, nu což…
"Sakra Siriusi, co ti je?" co by mi asi tak mělo bejt…
"Nech ho Dvanácteráku, asi si konečně uvědomil, že se po uši zabouchnul do jisté slečny, že? A všichni víme do jaké…" zasmál se Remus a podíval se na tři rozesmáté dívky u jezera. Lily, Niky a v neposledním případě taky Nika. Seděly tam a něčemu se strašně smály, teda, asi jsem se špatně vyjádřil, Lily a Niky se smály a Nika byla rudá jak rajče a kroutila hlavou na znamení výrazného nesouhlasu. O čem se asi baví?
"No jo, nejspíš máš pravdu Náměsíčníku, ani neodporuje." Podotknul James a určitě čekal, že se setká s okřiknutím. Ale to z mé strany nepřišlo… No, už to tak bude, zabouchnul jsem se do největšího nemehla na téhle škole…
"Proboha, Siriusi, ty ses do ní fakt zabouchl? Zabouchnul, jsi se do Veroniky Whiteový?"
"Asi jo." Zahuhlal jsem směrem k zemi. Už to vypadá, že mě prokoukli…
"Asi?" koukal na mě jak na nějaký, osminohý exotický zvíře…
"No dobře, tak jo, zabouchnul jsem se do Veroniky Whiteový, stačí?" odsekl jsem podrážděně a James, se začal válet po zemi v křečích od smíchu, čímž na sebe upoutal pozornost těch tří. Sakra jestli mu něco ujede, třeba před, Lily tak… asi se půjdu zahrabat do Zapovězenýho lesa.
"No dobrý Dvanácteráku, stačí." Snažil jsem se ho uklidnit, ale nešlo to… smál se jak šílenej. Holky se zvedly a zamířily k nám. James se to snažil rozdejchat a vypadat normálně alespoň před Lily, se kterou mimochodem konečně chodil. Po tak dlouhý době co jí uháněl, už tomu nikdo z nás nevěřil, ale ona mu tu šanci dala. Hodná holka, že jo.
"Copak se tady děje? My se chceme taky zasmát." Řekla s úsměvem Lily a sedla si do trávy vedle Jamese, který neváhal ani vteřinku a objal ji kolem pasu.
"Ale, zjistily jsme, že tady Sirius…" Víc ale říct nestihl, protože jsem ho nenechal domluvit, udělal by ze mě před Nikou ještě většího idiota, než za jakýho mě má.
"Viděl jsem rybu." Plácl jsem první blbost, která mě napadla, a ukázal prstem na jezero… No, moc inteligentní pane Blacku…
"Viděl si rybu?" koukala na mě Nika nevěřícně.
"No to je opravdu inteligentní postřeh, když vezmu v úvahu, že v tomhle jezeře je spoustu ryb." No tak to možná nebylo zas až tak inteligentní, v což mě přesvědčil i smích, který v sobě Niky už nejspíš neudržela, to víš, že jo holka, jen se směj, jasně, je to hrozně vtipný. To už se ale spolu s Roseovou smáli i všichni ostatní, samozřejmě včetně Niky
Za chvíli se konverzace rozjela a my se všichni dobře bavili. Z toho stání už mě bolely nohy a tak jsem si sednul na kámen u jezera a házel do vody žabky.
"Tak si něco zazpíváme ne?" říkal zrovna James.
"Jasně, Niko zazpívej tu tvojí." Řekla Niky a začala se smát, na to jsem si zase stoupnul, byl sem zvědavej, co z Niky zase vyjde…
"Prosím…" začala i Lily, ale Nika odmítavě zakroutila hlavou.
"Tak nám zazpívej Whiteová, nebo se snad bojíš, že se před náma ztrapníš? To nemusíš, tady jsme všichni na falešnej zpěv zvyklí." Neodpustil jsem si rýpnutí. Nika mě zlostně probodla, zvedla se a začala zpívat.
"Šla Verunka do zelí, do zelí, do zelí, nakopala Blackovi, do prdééééééééééle!" A než jsem se nadál, opravdu mě do zadku kopla a já se cákal v rybníce. Ti na břehu se mohli umlátit smíchy.
"Mám ti zazpívat ještě něco?" smála se mi i Nika.
"Zazpívej si pohřební píseň Whiteová, protože už teď jsi mrtvá." Řekl jsem a začal jsem se škrábat z vody.
"Já bych řekla, že ještě ne Blacku, už jenom proto, že dýchám, což je jedna z věcí, které mrtvoly určitě nedělají. Nejspíš si zrovna chyběl ve škole, to tě omlouvá, protože na něco takovýho tvoje hlavinka sama nepřijde, takže, jednou pro vždy Blacku: MRTVOLY NEDEJCHAJ! Zapamatuj si to, možná se ti to někdy bude hodit. I když uznávám, že zapamatovat si něco bude pro tebe obzvlášť těžký, protože tvoje mozková kapacita už je naprosto přeplněná tvými hrdinskými činy jako třeba tím, jak jste tady s Potterem v pátym ročníku stáhli Snapeovi spodky před celou školou, že? Je tak zaplněná, že už si ani nepamatuje jméno svojí bývalý holky, pro tvou informaci se jmenovala Rachel a já jí dneska musela uklidňovat, protože si myslela, že právě ona bude tou, kterou bude pan dokonalý Black milovat, pokud to pan Black tedy vůbec umí že?" rozjela na mě a já jen valil oči. Samozřejmě, že to umim! Kdyby věděla, že tou, kterou bude pan Black milovat je právě ona… Vlastně… pan Black už jí miluje…
"Připrav se na smrt Whiteová!" řekl jsem jen a rozeběhl se z ní. Chvíli stála a koukala na mě jak na svojí noční můru, za chvilku tu už ale místo ní stál krásný rys, nebo spíš krásná rysice, že ano, a ta se rozeběhla pryč. Neváhal jsem tedy, přeměnil se v psa a utíkal za ní, bylo to právě včas, abych viděl, že zmizela v útrobách vrby mlátičky. Teď už mi neuteče!
Když jsem doběhl v psí podobě do chroptící chýše, stála právě u okna a když mě uviděla tak se tvářila dost zaskočeně.
"Nečekala jsi mě, Whiteová?"
"To opravdu ne, Blacku." Podíval jsem se jí do očí a pokusil se v nich něco vyčíst. Vyděl jsem v nich překvapení, zamyšlení a možná i... lásku? Každopádně jsem to zkusil. Musel jsem, už jsem to v sobě držel dost dlouho… alespoň budu vědět, na čem jsem a lepší chvíle už asi ani nebude…
"Niko?"
"Odkdy mi zrovinka ty říkáš jménem?" podivila se a já se nad tím musel pousmát.
"No, od tý doby co… no to je jedno." Pořád na mě koukala dost překvapeně.
"Já... asi bych ti měl něco říct… vlastně... musim ti něco říct… ale prdlajs… chci ti něco říct.. jo to je ono... Chci ti něco říct Niko." Vydoloval jsem ze sebe konečnou podobu věty.
"No... tak povídej." Dívala se na mě pořád dost zaraženě… Asi to nečekala…
"Já totiž… sakra… no... ehm… jak to jenom říct…" takhle jsem tam něco mlel asi tak minutu.
" Zdá se mi to nebo je proslulý bradavický Casanova v rozpacích?" zeptala se a začala se hrozně smát.
"Laskavě se nesměj… tohle je vážná věc!" řekl jsem zamračeně.
"Fajn… už se nesměju…" přehlásila s úsměvem a čekala... zase jsem začal koktat… tak tohle mi nejde… Nikdy jsem nic takovýho nikomu neřekl a teď najednou… a ještě Nice Whiteový… vždyť se mi vysměje… v tu chvíli bych nejradši couvnul, bylo mi ale jasný, že by se mi vysmála, že… no, že jsem srab, nebo tak něco… Po chvilce si mě začala prohlížet ze všech stran.
"Co děláš?" Zeptal jsem se nevěřícně, její chování jsem docela nepobíral…
"Ale, jenom koukám, jestli tady někde nenajdu knoflík s názvem: 'Vymáčkni se Siriusi Blacku.'!"
"Fakt chceš, abych se vymáčknul?" zeptal jsem se dotčeně.
"Jo, fakt chci, aby ses vymáčknul, protože jestli tu budeš ještě chvilku koktat, tak tady vystojim důlek."
"Miluju tě!" vychrlil sem ze sebe a čekal na její reakci. Koukal jsem se po celý chroptící chýši, jenom ne na ní. Teď se mi určitě vysměje….
"Cože?" To bylo všechno, co mi na to řekla... no asi z toho byla dost zaskočená a já se ani nedivim…
" No jo… slyšela si dobře… No a teď se můžeš smát, zrovna teď mi máš nadávat…" řekl jsem smutně, sednul sem si na pohovku, která byla od Remuse pořádně roztrhaná a koukal ven z okna u kterýho stála.
"A proč bych se měla smát?" Nechápala a přitom si sedla vedle mě.
"No protože ty se směješ vždycky, když něco řeknu, nikdy si nezapomeneš rejpnout.. teď si zapomněla na nějakou uštěpačnou poznámku tak honem něco vtipnýho řekni, ať už to mám za sebou…" řekl jsem zničeně… Ani nevim co se tam všechno stalo a jak se to stalo. Každopádně, když jsme odcházeli z chroptící chýše, drželi jsme se za ruce a smáli se. I když se to zdá neuvěřitelný, ani jsme se nehádali, což bylo opravdu dost zvláštní. Když jsme pak našli ostatní, jenom se nad tim usmáli a ani to nekomentovali… Tak jsem dokončil svoje vypravování.
***
"Eh… No tak to je vážně dobrý… jak jsi to říkal? Šla Verunka do zelí, nakopala Blackovi, do prdééééééééééle?" smál se Harry.
"Jo... přesně takhle… když jsem se jí na to pak ptal, říkala, že to vymyslela Niky, alespoň vidíš co dělaly ve volnym čase." Směju se… ony se ve volnym čase asi opravdu nenudily, já s klukama ostatně taky ne.
"A… kde je Nika teď?" pokládá mi Harry na otázku, kterou já si pokládám hodně často.
"To nevim… ona i Niky zmizely ten den, co Voldemort zaútočil na váš dům. Měli jsme s Nikou před svatbou… Od té doby je nikdy nikdo neviděl. Vždycky kolem těch dvou bylo něco záhadnýho… já myslim, že Brumbál ví, kde jsou, ale nic neřekne… Vůbec nic." Říkám Harrymu a ani se nesnažím skrývat trpkost v hlase.
"Ale proč?" nechápe Harry… ostatně stejně jako já... Brumbálovi by se nestalo nic, kdyby mi to řekl.. nebo alespoň naznačil.
"Tak to nevim Harry." Asi 10 minut jsme tam v kuchyni seděli jen tak bezeslova.
"Harry? Můžeš na chvíli?" objevila se ve dveřích hlava jeho kamarádky Hermiony. Tázavě se na mě podíval a já jen kývnul hlavou.
"Jasně." Říká a odchází z kuchyně. Já přecházím k oknu a koukám ven… Den opravdu podobný tomu osudnému v Bradavicích, dnu, kdy jsme se dali dohromady.
"Kde si Niko? No kde seš? Tolik mi chybíš…" zašeptal jsem a najednou se ozvala rána, která probudila mojí drahou matičku. Nějak jsem se tim nezabýval, nejspíš se sem přemístila Nymfadora, je to zpravidla ona, kdo probudí tu čarodějnici k životu. No a teď neřve jenom ona, ale mísí se tam ještě nějaký hlasy, který taky řvou. Už je ticho... sláva!
"Sakra Niko, nikdy by mě nenapadlo, že na tu krávu bude stačit obyčejný silencio." Niko? Ten hlas je mi povědomej... a opravdu říkal Niko? Asi jsem se přeslechnul.
"To mě taky ne, mohla bys ze mě slíst Nikolo? Nemůžu dejchat!" prohlásil druhý hlas přidušeně. Ten hlas bych poznal vždy a všude… byl to její hlas.. to muselo znamenat jediné: Nikky a Nika jsou zpátky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikky (šla nanynka do zelí nakopala Blackovi...:D) Nikky (šla nanynka do zelí nakopala Blackovi...:D) | Web | 6. ledna 2008 v 0:46 | Reagovat

už jsm eti to psal na IC:D..

-Víte proč je to tak Skvělé?:D Protože to vymyslela Nikky:D (jako Nikky ji jenom azdala tema, ale vymyslela citaci, ketra s ezapis edo:D:D No do historie Nikky a Niky:D.. šla verůlka do zelí, dp zelí nakopala Balckovi, do prdeléééé:D... OmG!... Takže:P)

Mimochodem, VerůLo líbilo s emi: Nikky a nika jsou zpět:D jako bysme někam šly:D No já jdu spát, ty už dávno chrníš, ale Nikkolka, se zabývá vymešlením pichovin, jak správně podotkl Mr. Black..

(S-Sirius, N-Nika, J-James..)

S-kostky byly vrženy

J-Cože

N-Ty to neznáš, to má Mistr Black od  Ceasara

J-Od koho

S-To mám od Whiteový

J-Vy spolui trávíte čas?

S-NE! (demonstrativně se nafoukne)

N- Netrávíme, pokud nepočítám zajímavý rozhovor, když mi mistr Balck ukradl make-up.

J-ty kradeš Make-upy?

S-ne

N-jo

S-Ale nee

N--Ale jo

S-Ale ne

J-Alejo

N-Ale ne

S-Ale jo

S & N- Vidis dyt to rikam!!

Přichází Nikky:

Nikky: Kdyz Na Blacka spadne sutr, narodi se dalsi lotr, tak praví staré pořekado našich babiček, takže na něj Niko neházej šutry!

N- Nechápěvě kouká, směje se

S- s enafoukl

J-se chcechtá a poanučení z minipříběhu?

Když chceš na Blacka něco házet, at to nejdou sutry, jelikoz kdyz na Balcka spadne sutr , tak s enardoi dlasi jemu podobny LOTR!:D... A Kolonii Balcku tu mit precis neceme:D:D..

2 haňula haňula | 6. ledna 2008 v 11:31 | Reagovat

super kapitola

3 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 6. ledna 2008 v 14:11 | Reagovat

huňul moc děkuju... :o)... Nikky.. :oD.. zabíjíš víš to?. .:oD. už ti to říkám po několikátý.. :oD.. ale ne.. :od.. ty chceš abych se udusila, protože když se tu směju jak.. eh.. co? tak mám nedostatek kyslíku.. :oD.. Roseová.. :oD.. je to doooooooost dobrý.. :oD.. jo a bacha.. :oD.. Niky aNika jsou zpět.. :oD

4 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 6. ledna 2008 v 14:21 | Reagovat

Jo a mimochodem.. :-D měli jsme před svatbou.. :-D.. bacha na to.. :-D.. heh. :-D.. booooože.. :'-D... jak jsem někdy mohla něco takovýho napsat.. :-D

5 werusenka werusenka | 6. ledna 2008 v 14:53 | Reagovat

moc se ti tato povídka povedla. tal to je super... už se těším co jsi napsala

6 Nika (Verča) Nika (Verča) | E-mail | Web | 6. ledna 2008 v 20:40 | Reagovat

Jo a prosim vás neházejte na něj nikdo ty šutry,.. :-P

7 Julinka Julinka | Web | 12. ledna 2008 v 12:35 | Reagovat

ahoj....mam novy blog...a pracuju na nom este dalsi dvaja ludia Romuška a David...este to neni nic moc....ale ak ces tak sa kukni...a napis aj koment ak budes cet ...no tak to je vse...papa

8 Nikky (šla nanynka do zelí nakopala Blackovi...:D) Nikky (šla nanynka do zelí nakopala Blackovi...:D) | Web | 10. února 2008 v 12:08 | Reagovat

CHáChá vysvětlila by si mi slečno Whiteová cožto že tu nic nepřibývá, smrk:'(:D..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama