1. Obyčejný den, dvou neobyčejných čarodějek

3. března 2008 v 21:18 | Shit Cat |  N&SC
Takže, ShitCat napsala první kapitolu ovídky, která ještě nemá název. .:oD.. je to její uplně první výtvor, takže ho řádně okomentujte.. :-)... Omlouvám se ale na smaragdy ted vůbec nemám inspiraci.. pořád to nejni ono.. snad až přijde jaro, tak mě můza políbí na čelo.. :-)... zatím páčko a proším comenty.. Vaše Nika

"Ach jo, ten Jerry mě začíná fakt štvát... Nějak už mě to s nim nebaví, nejradši by se jenom líbal a myslí si, že povídat si není vůbec důležitý... No pochopíš to? Je fakt hroznej" začla jsem si jako vždycky stěžovat, přičemž jsme s Nikou seděly na posteli se závěsy, kterým jsem měnila barvu stejně často jako svým vlasům a očím a jako stejně tak jsem na nich měla nejraději nádherně světle modrou barvu.

"A co ty a Bob? Nějak se o něm moc nevyjadřuješ a přitom je to takovej krasavec..." zeptala jsem se neustále mlčící Niky.

"Já a Bob? Co by mělo bejt? Dneska jsme se viděli v knihovně, prý se na mě přišel podívat a říct mi jak mi to sluší... ale neznělo to moc převědčivě." zasmála se.

"Ale prosím tě, včera jsem ho sledovala u večeře, kdybys viděla jak se na tebe díval tak tohle neřekneš, je do tebe hotovej. Jo a jinak nedávno sem ho úplnou náhodou viděla v prefektský umývárně jenom do půl těla a jeho tělo by fakt stálo za hřích!" usvědčovala sem Niku v tom, že Bob je fakt třída.

"Krása neznamená všechno milá Claire" odpověděla zamyšleně a dál si lakovala nehty nevýrazným meruňkovým lakem.

"Jo, to máš pravdu, to vidím na Jerrym, je to sice fakt pěknej kluk, ale ani si nedokážeš představit jak mě občas štve." a když jsem to dořekla, zadívala jsem se na své nehty a přemýšlela jaká barva by se hodila k dnešní večeři, abych byla opět originální. "No a co ten.... jak se vlastně jmenuje ten celkem ucházející frajer z šestýho co se tě snaží tak romanticky sbalit?"

"Myslíš Blacka? A romanticky? Jestli se ti zdá to otravný nošení kytek a různejch jinejch odpornejch dárků romantický, tak já mu klidně řeknu ať je nosí tobě, protože já mu o ně stejně nestojim!" odeskla.

"Ale Niko, přece víš, že i když mě Jerry pěkně štve, o jinýho nestojim. A Black jo? To si musim pamatovat. Ještě řekni, že ti nepřijde milý jak se snaží? Je náhodou fakt rozkošnej." a když jsem to dořekla, rozhodla jsem se, že dnes přistoupím na svou nejméně oblíbenou barvu a změnila jsem vlasy, nehty a rty na výrazně růžovou barvu a to vše doladila výrazně modrýma očima (jejich barva odpovídala závěsům u postele). To bude přesně ono, dnes budu opravdu nepřehlédnutelná a ze skříně jsem vytáhla veškeré růžové doplňky ke svému novému extrémně krátkému a dost upnutému hábitu.

"Hm, ale stejně by mě zajímalo s kym se to vlastně vsadil, že mě sbalí." pronesla s ještě zamyšlenějším výrazem a konečně zvedla pohled od svých nehtů, které si mezitím stihla perfektně nalakovat a upravit.

"S kým by se měl asi tak vsázet? Říkám ti, že tenhle kluk tě balí čistě ze svý iniciativy." s úsměvem jsem odpověděla.

"Ale ale, ty si zase nějak moc chytrá, radši sebou pohneme ať zase nepřijdeme těsně po večeři jako předevčírem, dneska mám docela hlad."

* * *
"Ááá, slečny McMasterovi dnes přišli včas, já už od rána říkam, že je dnes zvláštní den" pronesl přes celou Velkou Síň SkoroBezhlavý Nick a usmál se na mě i na Niku. "Ale jistě Nicku, dnes má Nika hlad, tak mě málem honila s hůlkou po pokoji a navíc včera jsme tu byli včas také." řekla jsem nahlas a po té jsem se k Nickovi přitáhla o něco blíž a nápadně hlasitě jsem mu pošeptala "Ale řekla bych, že to je z poněkud jiného důvodu, který sedí s námi u nebelvírského stolu, má dlouhé černé vlasy a vruce tucet růží." "Claire přestaň! Když už si vymýšlíš, tak příště aspoň potichu ano?" zasyčela s ublíženým výrazem. Já ale stejně věděla, že to co jsem právě pronesla byla naprostá pravda. A chvíli po tom se mi to samozřejmě potvrdilo. Ničin nenápadný zvídavý pohled, kterým se podívala na Siriuse Blacka, tak vystihl celou situaci, že jsem se až začala smát. "Čemu se to zase směješ Shitko, jestli mě tak přísahám, že až se někde ocitnu jen s tebou bez dohledu jakéhokoli profesora tak skončíš jako ošklivá ropucha s obrovskýma bradavicema!" vykřikla a já se začala smát ještě víc, protože se po ní ohlédla celá Velká Síň. "Ahoj krásko, nesu ti jednu maličkost, jsou skoro stejně krásně jako ty." pronesl nesměle Black a Nika zrudla ještě víc. "Jestli nechceš, abych ti ty růže omlátila o hlavu tak se otoč na patě a odnes je té blondýně, kterou jsi líbal asi před deseti minutami na chodbě ve třetím patře." Ale já nemeškala a řekla Siriusovi: "Ne, nikam s nimi nechoď, jen mi je dej, já jí je dám k posteli do vázy, ona je stejně nechce přijmout jen proto, že je líná si donést vázu až na noční stolek." a po té jsem mu vytrhla puget růží z ruky, sedla si ke stolu a začala se cpát topinkami s marmeládou. Za mnou jsem v tu chvíli zaslechla mile povědomý hlas a okamžitě jsem se otočila a vlepila Jerrymu polibek jak vyšitý z amerického filmu. "No teda, o takovém uvítání se mi ani nesnilo" usmál se na mě a tím si vysloužil ještě jeden. Potom jsme se posadili ke stolu a já pokračovala v konzumaci topinek. Nika se ke mně přitočila a povídá: "A pak kdo by se chtěl pořád jenom líbat viď? Místo abys mu popřála pěknej včer si ho před celou velkou síní vášnivě políbila." "Ale prosím tě, to byla jenom taková malá pusa na uvítanou, vždyť už jsme se od rána neviděli." řekla jsem s plnou pusou, takže mi Nika sotva rozuměla. "Hahaha"smála se Nika "to je teda opravdu dlouhá doba!" "Nazdár Jerry, ty si mi nějak utekl... Ani jsem nepostřehl, že už jsi šel." řekl právě přicházející Bob. "No to víš, spěchal jsem za svou láskou." Odpověděl Jerry, usmál se na mě a políbil mě. Mezitím co jsme se vášnivě líbali Bob odešel za Nikou, ta se na něj jen znuděně podívala a dál dojídala pudink. "Niko promiň, chtěl jsem nejdřív pozdravit kamaráda." snažil se si ji usmířit Bob. "Vy jste se totiž asi tak před deseti minutama neviděli viď?" "Niko nech toho, přece se nebudeme hned hádat." "Ne, to nebudeme. To je totiž zbytečný." "Aspoň v něčem se shodneme." konstatoval Bob a nandal si na talíř pár kuřecích stehýnek a k tomu upíjel dýňovou šťavu. "No a jak si se dnes jinak měl?" vzdychla Nika a upustila od jedovatého tónu. "No vlastně ne moc dobře, protože jsem tě celý den neviděl." Usmál se na ní zamilovaně a Nika ho s trochou přemáhání políbila.
* * *
Tohle byla chvíle, na kterou se Nika těšila z celého dně nejméně. Byli právě na cestě z Velké Síně a Já jsem s Jerrym utekla někam do hlubin hradu, kde nás nebude nikdo rušit a tím pádem Nika zůstala s Bobem sama a čekala jí chvíle, kdy si bude buď muset s Bobem povídat nebo vydržet nesnesitelné ticho a nebo při nejhorším se s ním líbat! Věděla jsem, že to pro ní bude kruté, ale opravdu jsem chtěla být s Jerrym chvíli úplně sama a navíc i ona se musí naučit vyrovnat se s určitými věcmi. "Claire, ty si moje krásná sladká kočička." řekl mezi třináctým a čtrnáctým polibkem Jerry. "A ty můj jediný a nejmilovanější, Jerry." odpověděla jsem mezi patnáctým a šestnáctým a přitiskla se k němu ještě pevněji.Tyhle chvíle jsou pro mě opravdu vzácné, Jerryho miluji a to moc. A navíc líbá jako bůh. Najedou jsem se začala smát a Jerry se na mě nechápavě podíval. "To nic." řekla jsem a dál jsme se líbali. Vzpomněla jsem si totiž na Ničinu reakci, když jí tohle říkám. Vždycky se na mě podívá jako na naprostého idiota a řekne: "Já tě prostě nechápu". Ale až zjistí, že se zamilovala do Blacka a konečně s ním půjde na to rande, pochopí to. Ani neví, jak je pro mě těžké ji přesvědčovat, že Bob je pěknej kluk, když vím, že stejně miluje Siriuse. Ach jo, proč zrovna já jsem musela po drahé prababičce Bertě zdědit aspoň to minimum jejích jasnovideckých schopností.
* * *
"Ty už jsi tady? Vždyť jdu dneska vyjímečně brzo. Myslela jsem, že dneska si chcete vynahradit s Bobem posledních pár dní." zeptala jsem se Niky s hraným nezájmem a v duchu jsem plesala radostí. "Ne, ty už si doufám nevynahradíme nikdy." "Pročpak taková změna? Myslela jsem, že jste šťastně zamilovaný pár." na oko jsem se podivila. "Tak to sis myslela teda opravdu špatně. Nechápu proč mi nikdy nechceš říct co se stane, když to víš." řekla trochu nazlobeně Nika. "Jó, tak tohle už jsme řešili tolikrát. Kdybych ti všechno řekla předem, měla bys stejně stereotypní a nudnej život jako já. Víš jak je strašný vědět všechno předem?" vysvětlila jsem jí. "Aspoň teď mi to řekni, prosím. Nebo jenom naznač! Claire prosím!" "Ne, stejně bys nevěřila." "Ale ano, vždycky jsem ti všechno věřila, to dobře víš." "Ne, tomuhle bys věřit nechtěla." řekla jsem a vzhledem k tomu, že jsem jí to opravdu říct nechtěla jsem tenhle rozhovor neutrálně ukončila: "Dobrou noc, zítra ráno mě vzbuď, díky." a mávnutím hůlky jsem zhasla všechny svíčky v pokoji a dělala, že spím, stejně jako ostatní v pokoji.
* * *
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama